Odraz

Tohle byl pro mě bohužel dost přešlap vedle. Za prvé se musím vrátit k překladu, jež už jsem tak trochu nakousla na stories. Slovo "týpek" je v celé knize snad na každé třetí straně a ve většině případů se tam opravdu v kontextu ani nehodilo. Rosie tak oslovovala úplně všechny muže, od kamarádů, nevlastního bratra, Zaydena, jež má být jejím milostným protějškem. Dále nevím jestli to bylo v originále, ale slovo kurv@, používali všichni z party snad v každé větě a to už mi taky lezlo na nervy. Plus také dost časté holka/kluk. Nevím, celkově se mi ten překlad moc nezdál. K tomu co mi úplně nesedlo v příběhu.. Asi bych chování všech postav chápala víc, kdyby byli na střední. Ale takhle se chovají vysokoškoláci? Dost jsem se divila a k jejich věku mi to absolutně nesedělo. Vedlejší postavy mě většinu času dost bavily, každý byl nějaký a s některými bych sama moc ráda byla kamarádka. Například s Charliem, ten byl takové sluníčko a vysněný kamarád většiny holek. Xander byl občas na ránu, ale jinak byl taky docela fajn. S kým jsem však měla problém byla Rosanna. Její chování mě vytáčelo celou knihu. No nic, asi zřejmě nebudu cílovka této autorky. Zayden.. u toho nechci nic spoilerovat, takže ho nebudu radši moc rozebírat, ale v určitých věcech mi ho bylo dost líto, plus jeho blízkého člověka (opět nechci nic vyzradit). Chci ale vyzvednout jinak vymyšlený příběh autorky, bavilo mě to. Nahryzává mě to k tomu pokračovat a zkusit další díl. Jen příště prosím klidně o dost kratší. I tady by se to klidně dalo osekat. Sečteno podtrženo, asi bych si radši přečetla znovu After. Hardin s Tessou byli lepší než Rosie se Zaydenem a to už je ode mě co říct. Za knihu děkuji Albatros media v rámci spolupráce.

Já vlastně ani nevím, kde začít…Kniha má skoro 600 stran a myslím, že mohla být klidně o polovinu kratší. Na pozadí se sice rýsuje docela zajímavá zápletka, která se nejspíš bude rozvíjet v dalším díle, ale primárně je Odraz o partě (nonstop nalitých) vysokoškoláků, kteří studují na prestižní univerzitě, avšak často máte pocit, že by zapadli spíš do ústavu pro duševně choré. Ke konci jsem se už fakt těšila, že začnu číst něco jinýho a opustím tyhle toxické vztahy plné hádek, manipulací a nadávek. Možná nejsem cílovka a knížka sedne někomu, kdo je věkově blíž postavám (kolem 20) , ale já už další díl nemám v plánu číst.